Sturmgeschütz III
Sturmgeschütz III
Sturmgeschütz III byl nejpočetnějším německým typem obrněné techniky (vyjímaje polopásových vozidel sd. kfz 251,250) .
V roce 1935generál von Manstein požadoval vývoj útočného samohybného děla které by podporovalo pěchotu, jak v útoku tak i v obraně. V útoku by ničila palebná postavení, bunkry, zákopy a podobné překážky které dělali pěchotě těžkosti. Plán na výrobu a postavení nulté série se rozběhl v roce 1936 kdy se konstruktéři soustředili kolem podvozku tanku Panzer III. Z tohoto tanku si konstruktéři ponechali podvozek, vanu, motor, převodovku a další součásti. Na vývoji Sturmgeschütz III se podílely firmy: Daimler Benz jenž dodávala podvozek a nětkeré agregáty, Krupp která dělala pancéřové nástavby stroje a lafetoval 75mm kanon StuK37 L/24 který měl náměr 12 stupňů na každou stranu a odměr se pohyboval v rozmezí od -10 do + 20 stupňů (tento kanon se používal na počátečních strojích Pz IV a pak na Pz III ausf N) a firma Maybach která dodávala motory HL 120 TR (u nulté série slabší motor HL 108 TR). Nultá série byla vyrobena v roce 1937. Bylo to pouhých 5 zkušebních kusů.
Po nulté sérii která měla odlišný podvozek než pozdější varianta A, která přišla už jako sériová a prvních 30 kusů přišlo k wehrmachtu od prosince 1939 do dubna 1940 právě v čas na plánovanou ofenzivu do Francie kde ukázali své výborné vlastnosti i proti tankům se ukázal jako výborný protitankový prostředek. Sturmgeschütz III měl 4 členou posádku která se do stroje dostávala 3 obdélníkovými poklopy na střeše.Verze A mněla čelní pancíř o síle 50mm, boky a záď 30mm a střecha a podlaha 11mm. Nádrže Sturmgeschütz III pojali 310l benzinu, jedinou nevýhodou Sturmgeschütz III ausf A,B a D byla absence kulometu k bezprostřední ochraně vozidla, který se začal dodávat až od typu F. Do té doby posádka disponovala pouze samopaly MP38 a tím co si "ukořistila".
V červnu 1940 se začala vyrábět verze B. která se nástavbou nelišila, ale lišila se podvozkem který byl teď z Pz.III ausf.H který měl 40mm široké pásy které si vynutili změnu polohy napínacích kladek, a produkce verze B se zakončila po dodání 320 strojů.
Pak přišly verze C a D které se od sebe na pohled vůbec nelišily jen byly udělány úpravy některých součástí ale tvarově zůstaly stejné dohromady se vyrobilo 250 vozidel (C 100 kusů, D 150kusů).
Pak přišel revoluční verze F která měla kanon Stuk 40 L/43,75mm poslední kusy pak L/48, zásoba munice byla 44 nábojů. Změnu také prodělal přídavný čelní pancíř, teď se hodnota zvýšila na 80mm (což byly boky a záď Tigera). Verze F se vyrobilo 364 kusů. Subverze F/8 se lišila kanonem ten byl teď StuK 40 L/48 a byl konečně na střeše vozu montovaný kulomet MG 34. Produkce F/8 se završila postavením 250 vozidel.
Nejpočetnější variantou se stal Sturmgeschütz III ausf. G, který dostal už v základu na čelo 80mm pancíř teď skloněný pod úhlem 79 stupňů a kryt kanonu odlévaný z jednoho kusu "Saukopfblende", který měl tloušťku 80mm. Pancíř na zádi vzrostl s 30mm na 50mm. Verze G dostala po 6 zadýmovacích granátometech NbK 39 raze 90mm, a kulomet MG 34 se dal ovládal dálkově z vnitřku vozidla. Některé stroje dostali k lepší ochraně "Zimmerit" (antimagnetická pasta) a také přídavné pláty na boky vozu "Schürzen", proti kumulativním a podkaliberním střelám. dohromady bylo postaveno 7834 strojů které se stavěli až do kapitulace v květnu 1945.
Náhledy fotografií ze složky Sturmgeschütz III Ausf. G 1:48 Tamiya